Žaludeční motilita – funkce a jak ji udržet v rovnováze
Žaludeční motilita – rytmus gastrointestinálního traktu
„Motilita? To se mě netýká!“ Přesně tohle napadne spoustu lidí, když poprvé zaslechnou tento povětšinou neznámý pojem. Motilita je ve skutečnosti pro každého z nás nezbytná – a je to pozitivní věc. Motilitou se rozumí přesně koordinované pohyby žaludku a střev.
Co přesně je motilita?
Když se potrava dostane do žaludku, může začít skutečné trávení. Aby organismus mohl co nejlépe využít jednotlivé živiny, musí potravu rozložit na ty nejmenší stavební jednotky. Za normálních okolností zůstává potrava v žaludku přibližně tři hodiny a následně se dostává do tenkého a tlustého střeva. Rychlost vyprázdnění žaludku závisí také na složení potravy.
Aby byl efekt maximální, musí se trávicí šťávy dobře promíchat s potravou již v žaludku. Když se trávenina dostane do střev, dále ji rozkládají trávicí enzymy ze slinivky břišní. To ale nestačí – je také nezbytné, aby po každém kroku trávení došlo ke kontrolovanému transportu rozložené potravy.
Právě proto hraje motilita v trávicím traktu tak významnou roli – žaludek a střeva se dokáží aktivně pohybovat v reakci na polohu a množství potravy, která se má strávit.
Svaly žaludku a střev zajišťují peristaltiku, vlnovité stahy svalů, jejichž prostřednictvím by se trávenina měla posouvat dál. Toto koordinované stahování a uvolňování připomíná pohyb žížaly. Rozsah pohybu svalů závisí na množství a poloze potravy. Segmentální pohyby – omezující se na jednotlivé oblasti žaludku nebo střeva – potravu dobře promíchají. Žaludeční šťáva a trávicí enzymy se dostávají do celé tráveniny.
Tato motilita není koordinovaná přímo mozkem, ale enterickou nervovou soustavou, tedy sítí nervů v trávicím traktu, ve které se nachází přibližně tolik nervových buněk jako v míše. Enterická nervová soustava je schopná fungovat nezávisle na mozku, je s ním však samozřejmě propojena a k výměně signálů může docházet na obou stranách.
Co má vliv na motilitu?
Pohyb svalů v gastrointestinálním traktu mohou negativním způsobem vyvolat mnohé faktory. Poškození jsou pozorována například u pacientů s funkčními gastrointestinálními poruchami (FGIS), k nimž dochází v důsledku vysoké hladiny stresu a nesprávného stravování.
Funkční gastrointestinální poruchy
Funkční gastrointestinální poruchy (FGIS), jako je syndrom dráždivého tračníku nebo dráždivý žaludek, jsou často spojeny s dysmotilitou. Lidé s dráždivým žaludkem trpí především pocitem plnosti, předčasnou sytostí a bolestí v horní části břicha. Lidé se syndromem dráždivého tračníku trpí většinou bolestí břicha, nadýmáním a distenzí. Příznaky obou poruch jsou velmi podobné a mohou se překrývat.
Psychologické faktory
I psychika může ovlivnit žaludek a vyvolat poruchy pohybu svalů. Příčinou může být skutečnost, že organismus během velkého emocionálního tlaku vyplavuje více stresových hormonů.
Co se stane, když dojde k narušení motility?
Když je narušena motilita gastrointestinálního traktu, může to vést k narušení transportu tráveniny.
Svaly žaludku v jeho horní části jsou příliš napjaté na to, aby se přizpůsobily objemu přijaté potravy a poskytly jí fyziologický prostor. Svaly v dolní části žaludku, která vede do tenkého střeva, jsou příliš uvolněné na to, aby posouvaly potravu směrem ke střevu.
V případě narušené motility trpí řada lidí několika obtížemi najednou. Mohou mezi ně patřit:
- Pocit plnosti
- Nafouklé břicho
- Nevolnost a zvracení
- Pálení žáhy
- Bolest žaludku
- Žaludeční křeče
Léčba dysmotility
Účinná léčba dysmotility se musí v první řadě zaměřovat na její příčinu. Příznaky lze zmírnit a v gastrointestinálním traktu opět obnovit koordinovaný pohyb až po zmírnění spouštěcího faktoru nebo zjištění a léčbě poruchy, která dysmotilitu způsobila.
Součástí vyváženého životního stylu je fyzická aktivita a přizpůsobená strava.
Není snadné zobecnit, které druhy potravy příznaky spouštějí a které nikoli. Každý člověk je jiný a u stravy to platí dvojnásob. Proto můžete vyzkoušet individuální stravovací plán.
Dodržujte rady lékaře a sestavte si stravovací plán na míru. Můžete také vyzkoušet:
- vytvořit si stravovací návyky, jejichž součástí bude pravidelná snídaně, oběd, večeře. Vhodná jsou i další jídla mezi hlavními jídly
- konzumovat malé porce
- zkrátit čas mezi jídly a jídla nevynechávat
- pomalu žvýkat a jíst delší dobu
- nejíst za pochodu nebo ve spěchu
– dostatečně pít
- vyhýbat se přejídání a hladovění
Pokud vám tato opatření nepomohou, můžete pod lékařským dohledem vyzkoušet přísnou dietu trvající 6 týdnů, která se obvykle doporučuje pacientům s IBS (syndrom dráždivého tračníku). Během diety jsou vyloučeny všechny potraviny a nápoje, které podle výzkumu a klinické praxe způsobují problémy. Jedná se o dietu s nízkým obsahem fermentovatelných oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů, která je známá pod zkratkou FODMAP. Důležité: dieta FODMAP představuje výrazný zásah do organismu. Proto se provádí výlučně pod dohledem lékaře a/nebo klinického dietologa.
Iberogast
Poruchy gastrointestinálního traktu jsou obvykle spojené s mnoha nepříjemnými projevy, které často komplikují přirozený každodenní život. Naštěstí je tu Iberogast: kombinace devíti bylin, která léčí celou řadu příznaků zažívacích potíží.
Mějte lék Iberogast stále po ruce!
Využijte sílu přírody
Iberogast využívá sílu výtažků z 9 léčivých bylin. Díky jejich účinkům působí proti několik příznakům trávicích potíží současně.
Máte k léku Iberogast nějaké otázky?
Zde najdete rychlý přehled nejdůležitějších témat.
Stresující příznaky zažívacích potíží? Iberogast může pomoci.
Gastrointestinální potíže mohou vážně narušit každodenní život. Zjistěte více o tom, jak vznikají a jak je můžete řešit.
